Je podzim.
Na to, že je teprve začátek, tak už je docela chladný. Dcera zase doma s rýmou. Letos začala chodit do školky a zatím jsme (jak to maminky znají) víc doma než ve školce. A tak sedím a přemýšlím, čím bych začala na svém novém fotografickém blogu.
Na to, že je teprve začátek, tak už je docela chladný. Dcera zase doma s rýmou. Letos začala chodit do školky a zatím jsme (jak to maminky znají) víc doma než ve školce. A tak sedím a přemýšlím, čím bych začala na svém novém fotografickém blogu.
První mě napadá, co se v mém fotografickém světě zrovna děje.
Zítra je totiž velký den. Máme fotografický sraz s holkami z celé republiky v rámci projektu Fotografie jako terapie. Jsem hrozně natěšená a jistě to vydá na celý článek. Vím už teď, že to bude nesmírně obohacující a nakopávací setkání. Foťák připravený, teď už jen pořešit, co na sebe. Hlavně ať to ladí, že.
Zítra je totiž velký den. Máme fotografický sraz s holkami z celé republiky v rámci projektu Fotografie jako terapie. Jsem hrozně natěšená a jistě to vydá na celý článek. Vím už teď, že to bude nesmírně obohacující a nakopávací setkání. Foťák připravený, teď už jen pořešit, co na sebe. Hlavně ať to ladí, že.
A sobota se bude celá točit také okolo focení. Tentokrát ale focení koní. Druhým rokem budu fotit Hubertovu jízdu na Ranči pod Skalou v Třebívlicích. Adrenalinový zážitek. To si takhle člověk stojí na louce, zvažuje jak využít prostředí a světlo, z jakého úhlu ty koně bude fotit.. A oni se pak přiřítí a začnou se kolem vás mihat ze všech stran jako kulky. Loni nás navíc zahalila hustá mlha. Mělo to svou atmosféru, to nepopírám. Ale stejně sleduji každý den počasí a přemýšlím, jaké to asi bude letos.
To tak na úvod a budu se těšit, co asi vymyslím za další příspěvek, když je ten internet tak přehlcený.
09.10.2025
09.10.2025
